|
|
Česká alternativní kultura v období normalizace a její obraz v dobových médiích v letech 1983-1987
Čížková, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Česká alternativní kultura v období normalizace a její obraz v dobových médiích v letech 1983-1987" se zaměřuje mediální reprezentaci alternativní kultury, tedy té části kulturní scény minulého režimu, která byla buď přímo vytlačována, nebo se sama vědomě nezačleňovala do "hlavního proudu." V první části se vedle nastínění dobového kontextu zabývá popisem této oblasti kultury, a to nejen v rovině neoficiální (tzv. undergroundové), ale i v rovině oficiální či polooficiální alternativy vůči idealizovanému hlavnímu a protěžovanému proudu kultury. V druhé části se práce soustředí na reflektování alternativní kultury soudobými médii na příkladu vybraných periodik. Výzkumnou metodou je kvalitativní analýza a výzkumným materiálem pak periodika Rudé právo, Tribuna, Mladá fronta, Melodie a Tvorba za vymezené období let 1983-1987. Práce se zaměřuje z největší části na hudební alternativní scénu, přednostně pak na jev, který se dá nazvat pokusem o likvidaci nové vlny v rockové hudbě, který se ve výzkumu ukazuje být jediným otevřeným mediálním útokem na alternativní kulturu ve vymezeném období. Výzkum dále odkrývá určité rozdíly ve způsobu o informování o alternativní kultuře v jednotlivých zkoumaných periodikách, stejně tak určité jeho proměny v průběhu vymezeného zkoumaného období.
|
|
|
400 Blows - film of many faces
Krásová, Kristýna ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Film Nikdo mne nemá rád byl natočen francouzským režisérem François Truffautem, který patří do Nové vlny, hnutí ve francouzské kinematografii na konci 50. let. Tato práce zkoumá nejen širší kontext autorova života, Nové vlny, vzniku filmu a jeho velkého úspěchu na Filmovém festivalu v Cannes roku 1959 (Nejlepší režie). Hlavní pozornost je v práci věnovaná analýze filmu, zaměřuje se na autobiografické prvky a znaky Nové vlny objevující se ve filmu, stejně tak i na specifičtější témata, konkrétně dětství, jedno z nejdůležitějších témat v Truffautově tvorbě, a postavu Antoine Doinela, ztvárněného Jean- Pierre Léaudem, který je hrdinou dalších čtyř filmů o následujících obdobích jeho života.
|
|
| |
|
| |
|
|
Chytilová, Kučera, Krumbachová: Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme jako experiment tří autorů
Křížkovská, Terezie ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá tvůrčí součinností režisérky Věry Chytilové s kameramanem Jaroslavem Kučerou a kostýmní výtvarnicí Ester Krumbachovou na filmech Sedmikrásky (1966) a Ovoce stromů rajských jíme (1969). Cílem je odpovědět na otázku, zda je možné určit míru tvůrčího vlivu každého z těchto tvůrců nebo zda se jedná o díla tří rovnocenných autorů. Vzhledem k tomu, že se zvolené filmy vyznačují výraznou výtvarnou stylizací, jež je výsledkem experimentálního přístupu tvůrců k filmové fabuli, formě i způsobu tvorby, sleduje práce právě tendenci experimentovat napříč jednotlivými uměleckými odvětvími a označuje ji za specifický jev československé kultury šedesátých let. Dále popisuje konkrétní proměny umělecké tvorby a představuje, jakým způsobem se projevily ve filmu. Objasňuje podmínky nástupu experimentálních filmových postupů, jež jsou spojovány s filmy nové vlny, který byl, vedle kulturních a společenských proměn, zásadně ovlivněn institucionálním řízením filmové výroby. Následně vymezuje tematické souvislosti a charakteristické stylotvorné prvky tvorby Věry Chytilové, Jaroslava Kučery a Ester Krumbachové, jež přecházela jejich tvůrčí spolupráci. Charakteristické rysy tvorby každého z tvůrců sleduje při analýze filmů Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme, která práci uzavírá.
|
|
|
Through the eyes of ex-Yugoslav FAMU student and film director: Experience of film culture in Czechoslovakia and Yugoslavia during the period of socialist dictatorship
Vuksan, Martina ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se zabývá studiem československé a jugoslávské kinematografie během socialistické diktatury mezi lety 1960 a 1970. Jako hlavní zdroj informací jsem si vybrala vypravěče, který obě tyto kultury zažil. Mým hlavním cílem je komparativní analýza obou těchto filmových kultur a hledání odpovědí na otázky, jež mohou být předány pouze v mluvené podobě. Snažila jsem se popsat jak podobnosti, tak rozdíly mezi oběma zkoumanými kulturami, dále objevit vztah mezi Československem a Jugoslávií, který tyto kultury buď stmeloval nebo ještě více rozděloval. V neposlední řadě jsem se pokusila předat svůj subjektvní pohled na socioekonomické poměry, pod jejichž taktovkou zmíněné filmové kultury vznikly a poté zanikly spolu se socialistickým režimem. Zvláštní pozornosti se bude těšit historická subjektivita a její vliv na kulturu a paměť. Klíčová slova: Socialistický film, Nová vlna, Jugoslávie, Československo, FAMU, orální historie, historická subjektivita
|
|
|
Proměny mediálního obrazu Miloše Formana v dobovém tisku
Řápek, Jan ; Šobr, Michal (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje proměnám mediálního obrazu Miloše Formana, tedy přesněji tomu, jak ho dobová média v Česku zaznamenávala. Miloš Forman je světově nejznámějším a nejuznávanějším českým filmovým režisérem. Jeho osud je propojen s osudem české kinematografie a je zároveň příběhem jejích proměn. Právě ve Formanově životním příběhu se zrcadlí dějiny novodobé kinematografie. Práce si klade za úkol zjistit, proč navzdory emigraci nebyl Forman médii dehonestován. Snaží se dokázat, že jeho mediální obraz nebyl nikdy striktně negativní a sám Forman se nikdy nestal tabuizovaným tématem. Formanova osobnost se totiž vymyká standardům. Je zároveň důkazem, že pokud tvorba není vyloženě antagonistická vůči režimu, vzbuzuje respekt napříč ideologiemi. Navzdory emigraci a navzdory politicky determinovaným médiím, byl v jednotlivých etapách reflektován sice různě, ale stále v relativně dobrém světle. Práce zkoumá vnímání Miloše Formana médii ve třech životních etapách: práce v Československu před odchodem do Spojených států, práce v zahraničí, a nakonec po sametové revoluci. Přestože se Forman podílel na mnoha filmech, diplomová práce se zabývá jen jeho celovečerní tvorbou. A protože Miloš Forman je osobností, která přesahuje hranice Československa, potažmo České republiky, reflektovaly jeho kariéru i...
|
|
|
Proměny mediálního obrazu Miloše Formana v dobovém tisku
Řápek, Jan ; Šobr, Michal (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje proměnám mediálního obrazu Miloše Formana, tedy přesněji tomu, jak ho dobová média v Česku zaznamenávala. Miloš Forman je světově nejznámějším a nejuznávanějším českým filmovým režisérem. Jeho osud je propojen s osudem české kinematografie a je zároveň příběhem jejích proměn. Právě ve Formanově životním příběhu se zrcadlí dějiny novodobé kinematografie. Práce si klade za úkol zjistit, proč navzdory emigraci nebyl Forman dehonestován. Snaží se dokázat, že jeho mediální obraz nebyl nikdy striktně negativní a sám Forman se nikdy nestal tabuizovaným tématem. Formanova osobnost se totiž vymyká standardům. Je zároveň důkazem, že pokud tvorba není vyloženě antagonistická vůči režimu, vzbuzuje respekt napříč ideologií. Navzdory své emigraci a navzdory politicky determinovaným médiím, byl v jednotlivých etapách reflektován sice různě, ale stále v relativně dobrém světle. Práce zkoumá vnímání médií ve třech životních etapách: práce v Československu před odchodem do Spojených států, práce v zahraničí, a nakonec po sametové revoluci. Přestože se Forman podílel na mnoha filmech, v práci se řeší jen jeho celovečerní tvorba. A protože Miloš Forman je osobností, která přesahuje hranice Československa, potažmo České republiky, reflektovaly jeho kariéry média i v zahraničí. Tamní...
|
|
|
Filmové realizace Hrabala v 60. letech.
OBRATAŇSKA, Teresa
Diplomová práce se bude zabývat filmovými realizacemi děl Bohumila Hrabala. Konkrétně se bude jednat o filmy, které vznikly do roku 1969. Jsou jimi: Fádní odpoledne, Perličky na dně, Ostře sledované vlaky, Sběrné surovosti a Skřivánci na niti. Zároveň bude porovnávána slovesná a filmová verze jednotlivých textů. Dále bude práce seznamovat s filmem Soukromá vichřice podle knihy Vladimíra Párala. Zaměříme se na porovnání Hrabalovy a Páralovy poetiky. Součástí práce budou i informace o zlatých 60. letech, a to ve filmu, divadle a literatuře. Poté bude obsahovat informace o postavení Bohumila Hrabala v takzvané šedé zóně. Z hlediska didaktického bude řešeno, jakým způsobem se Hrabal a 60. léta vyučují, a zda lze využít film při výuce literatury a jakým způsobem takto přimět žáky k četbě.
|
|
|
Oběť, nebo hrozba: reprezentace šílenství v české filmové a televizní detektivce od 60. do 80. let
Raisová, Angelika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá způsobem reprezentace duševně nemocných postav v českých detektivních filmech od 60. do 80. let. V rámci sémiotické analýzy jsou zkoumány postavy, které vykazují prvky duševní nemoci či jiné abnormality. Následně je doplněna narativní analýzou, která se zaměřuje na roli vybraných postav v ději, způsob narace, styl, syžet a celkové vyznění psychicky nemocných postav. Cílem práce je získání širšího povědomí o způsobu reprezentace šílenství a poskytnout ucelenější informace o charakteristikách takových postav. První část práce se zaměřuje na teoretický podklad podstatný pro následnou analýzu - mediální reprezentace, konstrukce reality, stereotypy, kinematografie nové vlny a normalizace, vývoj šílenství. V druhé polovině práce je analyzováno celkem 10 snímků s následnou interpretací výsledků analýzy.
|
host ::
RSS.